Kavárna

Důležité milníky brněnských neslyšících
1919 - Založení Zemské ústřední jednoty hluchoněmých pro Moravu v Brně (ZÚJHM)
1925 - stavba svépomocí Slavnostní otevření “Domova hluchoněmých”
1933 - Založení družstva hluchoněmých švadlen a obuvníků
1932 - Založení sportovního klubu neslyšících
1949 - Likvidace spolkové činnosti Zemské ústřední jednoty hluchoněmých ZÚJHM a povinné odevzdání majetku Svazu Československých Invalidů v Praze
1980 - Necitelná rekonstrukce, zničení secesního vzhledu
1990 - Převod / krádež majetku ze Svazu Invalidů pod Svaz neslyšících a nedoslýchavých (SNN) v Praze
Historie neslyšících v Brně
1919 - Založení Zemské ústřední jednoty hluchoněmých pro Moravu v Brně (ZÚJHM)
Moravští neslyšící v Brně museli ovládat vedle moravského znakového jazyka často i německý jazyk. S tehdejšími německý hovořícími neslyšícími žijící na území Brna však používali společný Moravský znakový jazyk, který byl více odlišný od znakového jazyka, který se používal v Čechách.

Po vzniku ČSR v roce 1918 začaly postupně vznikat různé zájmové spolky po celé tehdejší ČSR. Také neslyšící stahující se do Brna z okolních vesnic a scházející se v některých okolních restaurací v blízkosti Hlavního nádraží hovořili častěji o myšlence vytvořit spolek, který by byl podobný spolku tělesně postižených na Kociánce. Proto se na zakládající valné hromadě 23.března roku 1919 rozhodli založit Zemskou ústřední jednotu hluchoněmých pro Moravu v Brně", prvním předsedou se stal Vojtěch Vejchoda. Valná hromada se konala v restauraci "Modrá hvězda" v ulici Dominikánská, jejímž tehdejším majitelem byl strýc pana Jindřicha Metelky - prvního pokladníka ZÚJHM.

1925 - stavba svépomocí Slavnostní otevření “Domova hluchoněmých”
Na Valné hromadě si členové dali za cíl postavit útulnu pro hluchoněmé pro příchozí hledající si práci a bydlení z okolních vesnic. Vybudovat v Brně mateřskou školku, učňovské obory, a vysokou školu. ZÚJHM začala vydávat vlastní noviny Přítel a Zájmy hluchých. Předsedou pro výstavbu se stal redaktor novin "Přítel" Vojtěch Hrbek. ZÚJHM vydávala noviny o nákladu 10.000 výtisků. Prostřednictvím neslyšících kolportérů, kteří noviny prodávali i ve vlacích po celé ČSR za 1Kč získali prostředky na výstavbu "útulny" a podařilo se jim získat prostředky z různých zdrojů, 5000,-Kč věnoval taktéž první prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Dne 27.září roku 1925 byla Útulna slavnostně otevřena.
Historie-1925-001
Historie-1925-002
Historie-1925-003
Historie-1925-004
Historie-1925-005
Historie-1925-006
Historie-1925-007
Historie-1925-008
Historie-1925-009
Historie-1925-010
Historie-1925-011

Tatáž osoba neslyšící spisovatel Alois Soukup vydával tématické knihy pod pseudonymem Pravoslav Jasan.
Historie-1925-012
Historie-1925-013

1933 - Založení družstva hluchoněmých švadlen a obuvníků
Vznik družstva neslyšících obuvníků a švadlen
ZÚJHM poskytovala různé služby a po přístavbě v r.1931 byla vybudována levá část budovy. Pan Kopřiva, který byl tahounem celé organizace ve třicátých letech pocházel ze sedlácké rodiny v Pustiměři navrhl vybudovat družstvo švadlen a obuvníků. 1932 otevřelo ZÚJHM své výrobní pobočky v Brně Kobližné a v Hodoníně. Během druhé světové války získali neslyšící zakázky pro výrobu vojenské obuvi. V r.1947 ZÚJH ze svých zisků věnovala na činnost nevidomých v Králově Poli částku 10.000,-Kč. Připravovalo se vytvoření družstva se neslyšících stolařů. V 30 letech je brněnský časopis "Zájmy hluchých" nejčtěnějším časopisem pro sluchově postižené u nás. Pan Kopřiva tehdy v novinách kritizoval Ministerstvo práce a sociální péče, že ministerstvo přispívá pouze pražskému spolku pro péči o hluchoněmé a zanedbává spolky neslyšících v ČSR.

Je zajímavé, že si ZÚJHM zachovávalo dlouhou dobu sebevědomou svébytnost. Již ve třicátých letech se snažily pražské organizace neslyšících o sjednocení organizací pod jednu organizaci. Tomu ZÚJHM úspěšně odolávala, neboť nabídkou služeb s vlastním zázemím patřila unikátní organizaci po celé Evropě. Ze zachovaných novin čteme, že se neslyšící v Brně nechtějí stát součástí nepřehledného hašteření.

1933 - Založení sportovního klubu neslyšících


1949 - Likvidace spolkové činnosti Zemské ústřední jednoty hluchoněmých ZÚJHM a povinné odevzdání majetku Svazu Československých Invalidů v Praze
V roce 1950 po nástupu komunistů k moci došlo k likvidaci spolků, tento osud stihl také ZÚJHM. Teprve až po 3 Valné hromadě, kdy museli přijet i likvidační pracovníci Svazu Československých Invalidů z Prahy došlo k dobrovolnému předání správy budovy pod SI. Toto bylo stvrzeno u Civilního soudu. Neslyšící zakladatelé se s krádeží "Domova" neslyšících nikdy nesmířili.

1980 - Necitelná rekonstrukce, zničení secesního vzhledu
V roce 1980 Svaz Invalidů provedl necitelnou rekonstrukci, kdy byl zničen nejenom secesní vzhled budovy,na jejímž budování se podíleli samotní neslyšící, ale i její správa. Od této doby neslyšící v Brně mezi sebou hovoří jako o postupném odcizení budovy.

1990 - Převod / krádež majetku ze Svazu Invalidů pod Svaz neslyšících a nedoslýchavých (SNN) v Praze